Den 28. – Pohoda na pláži (4/6/2025)

Ráno se probouzíme na pláži plné kokosů, nikde nikdo, jen pohoda a klid. A tak se jsme se rozhodli, že den zůstaneme a užijeme si klid na pláži. Potkali jsme zde super cestovatelku z Austrálie a tak si užíváme příjemnou večeři. Lepší jídlo než tady u Paula jsme jedli, výborná ryba, rýže i fazole, a tak spokojeně odpadáme a děláme si večer každý pro sebe.

Den 29. – Kokrobite beach (5/6/2025)

Blíží se víkend a my spěcháme do hlavního města Accra, abychom našli servis na opravu Mulťáčkova převodovky. Vyjíždíme brzy ráno, abychom byli v předstihu, ale ani to nám nepomůže, protože cesta je stále šílená. Jsme již unavení a tak míříme na Kokrobite beach. Vybrali jsme skvěle, je zde příjemná atmosféra, všude voní kadidlo a my se cítíme jako doma. Do Accry jsme sice nedojeli, ale zítra je taky den a dnešní noc se aspoň vyspíme na krásném místě. Dobrou noc

Den 30. – 32. Accra (6/6/2025)

Vyrážíme brzy ráno do prvního servisu a pevně věříme, že Mulťákovi převodovku opraví. Jsme na místě v servisu, no jestli se to tak dá vůbec říct… Dle našich očí jsme spíše na vrakovišti . Vítá nás automechanik Kobby a jede s Jardou projet Mulťáka. Kluci jedou asi 2km, Kobbymu asi čtyřikrát chcíplo auto, protože řazení není jeho silná stránka a převodovka hučí ještě víc. Jarda je z toho v rozpacích a rychle spěchá zkusit ještě další servis. Přijíždíme v pátek po poledni, ale je svátek, tak doufáme, že budeme mít štěstí. Po chvíli přijíždí šéf autoservisu, moc milý pán z Libanonu a říká nám, ať dorazíme hned v pondělí ráno, mechanici začnou pracovat. Jsme šťastní a tak vyrážíme na víkend na pláž, abychom přišli na jiné myšlenky. Zůstáváme u plážového baru a po večeři hned spát. Protože jsme unavení. Když ráno vstáváme, dochází nám, že se probouzíme spíš na smeťáku, než na pláži. Oba jsme nemocní, ale vyrážíme na průzkum pláže a do přístavu. Všude kolem nás jsou supi a prasata požírající odpadky a my nemáme kudy projít do přístavu. Během chvíle máme vedle sebe rastamana, který nás vede přes stoku tekoucích odpadků z celého města. Po tomto zážitku jsme ze všeho tak vyléčení, že jsme na konci procházky a vracíme se přes město zpátky k Mulťákovi. Neděle se nese ve stejném duchu, jako včera a tak si děláme procházku na druhou stranu atypické pláže, léčíme se a čekáme na pondělí.