Den 165. – 171. poslední dny na jihu Afriky (19/10/2025)

Ze Střelkového mysu míří naše cesta opět přes Pringle Bay, naší oblíbené horské vesničky. Cesta je to božská, ty výhledy na ikonické Clerence Hill Roud jsou opravdu nádherné. Při příjezdu si dáváme naše oblíbené kolečko – cvičení na pláži a otužování v ledovém oceánu. Druhý den jdeme na nákup do vedlejší vesnice procházkou přes hory. Počasí je skvělé, dokonce nám přestalo foukat a tak prozkoumáváme okolí. Pringle Bay je skvělé místo na treky, ale pozor na hady, jsou tu všude. Cestou zpátky si kupujeme naše oblíbené sušenky, hand made hezky v jižní Africe. Dnes je to naše poslední noc v Pringle Bay, proto vytahuji barvičky, skicák a užívám si kreativní chvilku. Jarda si užívá zase svou oblíbenou sportovní chvíli. Večer střádáme plány co dál, čas bez Mulťáka se blíží, tak musíme začít plánovat. Je pondělí, ještě než zamáváme Pringle Bay, jdeme skočit do vln, které jsou dnes doslova monstrozní. Místní obyvatelé u své oblíbené pláže vytvořili veřejnou sprchu po surfování a tak jí jdeme využít. Jarda spokojen a vysprchován odchází, já si ještě spláchnu hlavu a kouknu na své neoholené chlupaté nohy. Náhle se mi kolemnohou plazí barevný had a já mám chuť rychle utéct a křičet pomooooc. V duchu si ale říkám buď v klidu, když se nebude cítit ohrožený, nic Ti neudělá… A tak jen stojím a dýchám. Když vidím, jak had začíná mizet v trávě, vypínám vodu a jako magor běžím k autu, kde už se mi směje Jarda. Poslední super zážitek a my zvedáme kotvy, děkujeme Pringle Bay. K večeru přijíždíme na pobřeží k Waterfrontu, na naše parkoviště k obchodnímu domu, které nám bylo mnoho dní útočištěm. V hlavě máme ještě pár nápadů, které chceme uskutečnit, ale dnes již jdeme spát, zítra máme schůzku s agentem, který nám pomáhá s převozem Mulťáka do Jižní Ameriky. Ráno nás probouzí sluneční paprsky a horko, do Afriky přichází léto a je to cítit ve vzduchu. Naše schůzka s agentem byla více než rychlá, tak si říkáme, že to vše asi klapne a my pojedeme dál. Oba máme v povaze šířit radost dál a tak jdeme nakoupit pár pohledů a poslat radost i do Čech. Já tohle miluju, a tak píšu pozdravy a Jarda svědomitě diktuje adresy našich sledujících, aby pozdravy došly v pořádku. Odpoledne jdeme na procházku po nábřeží a navštívit galerii s africkým uměním. Osobně se kochám, co vše mohou lidé vytvořit a užívám si africký vibe. Přichází poslední víkend, kdy jsme u Waterfrontu a to znamená, že budu celý den venčit pejsky z útulku, jak já mám radost, jupí.