Den 95. – 96.  N’Zeto – Angola (10/8/2025)

Budík nám zvoní ještě za svítání, abychom co nejvíce nenápadně odjeli z přístavu. Kocháme se přírodou Angoly a kempíme na pláži, hned u oceánu. Palmy lemují pobřeží, oceán tiše šumí svou píseň a my máme neuvěřitelnou pohodu. Po chvíli se k nám připojuje čtyřnohý společník, jako každý pes tulák od nás dostává granule a tráví s námi zbytek večera. Místo má úžasný vibe a my si konečně děláme první oheň v Africe.

Druhý den máme trasu přes město, připadáme si jako v Číně, všude jsou čínské nápisy a čínské zboží, což nás úplně neláká, proto jedeme přespat do divočiny. Máme nádherné místo v horách, oheň hoří, já tvořím něco k jídlu a Jarda plánuje další cestu. Dobrou

Den 97. – 98. Vodopády Calandula (12/8/2025)

Úterní ráno patří cestě na největší angolské vodopády. Cesta je náročná, ale za to dobrodružství to stojí. Projíždíme poslední vesničkou, Mulťák vyjíždí zatím ten největší kopec a míříme přímo do džungle. Máme velké štěstí, místo na které míříme jevolné jen pro nás. Parkujeme přímo u výhledu na vodopády, okolo nás jsou slyšet zvuky džungle, jsme šťastní, máme ten nejlepší hotel na světě. Jdeme na průzkum do džungle a po cestě se koupeme v řece Lucala, která se vlévá do vodopádů. Byl to dnes krásný den, děkujeme.

Ráno vyrážíme na tůru druhým směrem, je tu nádherně, vodopády mají sílu, která nás dokonale očišťuje. Míjíme hotel, kde si nás všímají zaměstnanci a chtějí po nás peníze za parkování v džungli. Rozhodli jsme se tedy poděkovat místu a přesídlit k řece. Je tu vesnička a spousty místních, domlouváme se na částce za přespání, dětem věnujeme hračky a jdeme na povinnosti. Jarda operovával Mulťáka, já jsem šla vyprat špinavé prádlo a přidali se ke mně i místní ženy. K večeru jsme se koupali v řece s dětmi, udělali jsme si oheň, kakao a jen tak jsme byli.

Den 99. Black Rocks at Pungo Andongo (14/8/2025)

Dnes máme neplánovanou zastávku, kterou vymyslel Jarda, musím ho pochválit, vymyslel to skvěle. K poledni přijíždíme do vesničky obklopené horami, člověk se tu cítí tak, jakoby se zastavil čas. Napouštíme vodu na vaření, povídáme si s místními a na mě nenápadně vykukují děti. Máme ještě pár dárků pro dětičky, nenápadně si dávám do kapsy prstýnky, autíčka, voňavku a mířím k dětem. Seznamujeme se, objímáme se, předávám všem dárečky, děti mají takovou radost, že i dospělí se začali smát, byl to moc hezký okamžik. Loučíme se a míříme na posvátné místo. Černé kameny PungoAndongo jsou velké monolitické skalní útvary staré miliony let, které se výrazně vyjímají v krajině savany. Tato oblast byla za dob království Ndongo velmi významná. Vládla zde první africká královna Nzinga Mbande, jejíž otisky nohou se dodnes nachází ve skalách. Nzinga byla legendární vládkyně, statečná diplomatka, jedinečná válečnice, která po desetiletí bránila svůj lid proti portugalské kolonizaci. V roce 1671 se odehrála bitva o Pungo Andongo, portugalské síly obléhaly a dobyly město, království toho roku utrpělo porážku. Vydáváme se po stopách Nzingy, procházíme celé údolí, čerpáme místní energii a večer zakončujeme ohňovou ceremonií. Byl to velký zážitek.