Den 100. – 104. Přes Quibalu do Lubanga  (15/8/2025)

Začíná víkend a my jedeme cestou necestou Angolskou krajinou. Jsme ohromeni, Angola je nádherná země plná rozmanitosti. Míjíme krásná jezera a ještě hezčí pohoří. K večeru parkujeme Mulťáka pod nádhernými borovicemi na konci vesnice.

Ráno vyrážíme vstříc skalnaté procházce. Při výšlapu potkáváme Johna. Je nadšený, že mluvíme anglicky a tak jde na výšlap s námi. Na vyhlídce dělá Jarda pár záběrů s dronema vymýšlíme Johnovi plán na podnikání s turisty. Má docela radost, tak uvidíme, zda svůj potenciál využije. Po cestě krmíme pejsky granulemi a míříme dál k vodopádům. Nemohli jsme se rozhodnout, jestli kávová plantáž, nebo vodopády, ale na plantáž byla šílená cesta, takže vodopády byly jasná volba. Přijeli jsme již v pozdějších hodinách a vítá nás pan pštros, zdejší ochočený pštrosí mazlíček. Přijeli jsme do přírodního kempu, v dáli šumí vodopády, okolo sebe máme krásnou písečnou pláž a my vyrážíme na průzkum.

Těšíme se k oceánu a tak vyrážíme brzy ráno na cestu. Jedeme přes město a přemýšlíme, kde složíme hlavu, náš původní plánpřespat přímo u oceánu padá, tak to necháváme osudu. Byl to vlastně dobrý plán, našli jsme Alfa Beach. Příjemný podnik blízko oceánu, kde není tolik lidí, můžeme přespat a dokonce tu mají i sprchu. Hned po příjezdu nás vítá smečka psů, takže další bonus pro nás. Jsme nadšení a máme super náladu. Po cestě na pláž potkáváme týpka z Mexika, který jede Afriku na kole.  Kecáme, smějeme se, okolo nás pobíhají psi, oáza pro naši duši. Pohár máme naplněn pohodou a tak míříme do říše snů. Dobrouuu

Probouzí nás nádherný východ slunce a smečka psů, která nás opět vítá. My se připravujeme do venkovního fitka na pláži – oba se moc těšíme, protože to byl náš sen, navštívit fitko na pláži. Platíme pár šlupek za vstup a jdeme si užít plážový work out. Oba jsme tak nadšení, že se nám cvičí ještě lepší. Po dvou hodinkách dřiny si jdeme dát otužovačku do oceánu, sprchu, něco dobrého k jídlu a trochu popracovat.

Další den přijíždíme na nádherné místo Serra da Leba, je to jedna z nejznámějších silnic v Angole s prudkými serpentinami a dech beroucími výhledy na okolní hory. Máme výhled přímo na západ slunce a Seerra da Leba, byla to ta nejlepší volba. Jsme tu sami a je to tu jako v pohádce. Obklopují nás skály a ticho, proto jsme se rozhodli zůstat dva dny a načerpat energii z přírody. Tvořili jsme, dělali jsme večerní ohně a sžívali jsme se s přírodou. Byli to krásné dva dny, kde jsme si opravdu odpočinuli, dokonce nás opět navštívil psí kamarád, dostal od nás najíst a strávil s námi celý večer. Připomínal mi Ashley, hodně jsem vzpomínala na můj milovaný domov. Zítra míříme do Lubanga, poslední zastávky v Angole.