Den 77.- 80. Ponte Noire (23/7/2025)

Vyrážíme na další dobrodružství a cesta utíká jako voda. Mulťák jede jako hodinky, my z toho máme radost a přemýšlíme jak v Ponte Noire zařídit víza do Demokratické Republiky Kongo. Po cestě se kocháme džunglí, ale brzyzačíná být tma, a tak zastavujeme na parkovišti u restaurace, kde přespáváme.

Druhý den jsme v Ponte Noire a naše první kroky vedou hned na konzulát DRC. Snažíme se uspět a tak se snažím mluvit francouzsky a usmívat, zkrátka být co nejvíc pozitivní. Bohužel, ani to ale nepomáhá a Maestro Konzul nás posílá do Brazzaville… Děkujeme a smíření odcházíme plánovat naše další kroky, potřebuji si u přátel vyzvednout kalhoty, které mi kamarád doručil až do Ponte, tak to musím nějak sladit. Odpoledne přijíždíme na pláž, kde mají čepované pivo a tak si poprvé v životě dávám jedno čepované a vychutnáváme si západ slunce. Vesmír byl boží a naši přátelé taky, protože jsme se sešli už večer a užívali jsme si společně pohodu. Bylo to moc fajn, po dlouhé době si popovídat se super lidmi v češtině. Nakonec nás na tři dny ubytovali a my jsme si mohli trochu odpočinout. Strávili jsme společně tři dny plné dobrodružství a my jsme byli vděční, že nám ty tři dny věnovali. Děkujeme!

Den 81. vzhůru do Angoly (27/7/2025)

Je neděle a to znamená, že je čas jet dál. Balíme svých pár švestek a loučíme se s Ponte Noire. Loučení je to doslova epesní, protože pár minut po výjezdu jsme zapadli v písku, ale afričtí kluci jsou skvělí a hned nám pomáhají na svobodu. Za odměnu dostávají tabák, vodu a my můžeme jet zase dál. Kluci říkali, že je to do Cabindy super cesta, bohužel nejeli sdvojkolkou. Mulťák se chudák trápí, ale je to hrdina a my se snažíme být taky v klidu. Na hranice Konžská republika –Angola, přijíždíme chvíli před zavírací dobou a tak spěcháme, aby nám dali razítka a my mohli jet dál. Vše nám klaplo za pět dvanáct a jedeme do Cabindy. Bohužel zase dojíždíme za tmy a tak dnes spíme vedle přístavu na silnici.