Den 115. – 116. Swakopmund (30/8/2025)

Náš víkend patří Swakopmundu, městu, které je perlou namibijského pobřeží. Místní říkají Swakopmundu žertem “Disneyland Namibie“, protože po dlouhé cestě přes prašné savany působí tohle město jako civilizace, s vůní kávy a koláče. Swakopmund je mix Afriky a starého Německa – bylo založeno Němci kolem 19. století, leží mezi písečnými dunami poště Namib a Atlantským oceánem. My se již při příjezdu cítíme jako v Evropě, ulice mají německé názvy a lemuje je koloniální architektura. Parkujeme u oceánu, dnes budeme nocovat na parkovišti před hotelem a jdeme objevovat krásy Swakopmundu. V ulicích jsou krásné trhy, kde místní prodávají své výrobky, zde na člověka dýchá atmosféra Afriky. Kousek dál potkáváme chlapečka, který po nás chce koupit rýži, zpovídáme ho a pak ho následujeme k obchodu. Kupujeme mu rýži a poté míříme dál do města. Objevili jsme místní kavárnu Slowtown, která má i svojí vlastní pražírnu kávy a hned máme plán na zítra.

Je nedělní mlhavé ráno, po dlouhé době je někde vlhko, což znamená, že jsou mé dýchací cesty volné a já konečně i něco ucítím. Je čas na kávu, tak vzhůru do Slowtownu ochutnat čerstvou praženou. Po výborné kávě míříme do soukromého muzea Namibie, kde je doslova úplně vše. Expozice přírody, flóry/fauny Namibie, geologie a minerály, historické artefakty – část německé koloniální historie, výstava zaměřená na etnické skupiny Namibie, no zkrátka úplně vše. Oba jsme se shodli, že jsme dlouho neviděli tak krásné muzeum a obohaceni odjíždíme na další dobrodružství.

Den 117. – 118. Vzhůru na Duny (1/9/2025)

Vyrážíme na dobrodružství. Když jste v Namibii, nemůžete vynechat výstup na dunu, to nejde. Pro Namibii je typická Duna 7, kde je i Dune7 Adventures, můžete si půjčit čtyřkolku, nebo sandboard a brázdit duny křížem krážem. My vyrážíme na výšlap, abychom viděli západ slunce. Duna 7 je typická i tím, že výšlap na ní se platí, tak si připravte cash. Dole zapínáme stopky a hecujeme se, kdo bude na duně dříve… Nohy se nám boří do písku, hodně fouká, slunce je za mraky, ale i tak se smějeme a užíváme si výšlap. Jára vyhrává a já se spokojeně válím v písku. Procházíme se přes duny, kocháme se výhledem, pak se rozbíháme a běžíme dolu s takovou tou dětskou radostí. Večer si děláme piknik a grilujeme klobásky, je to tady moc fajn.

Druhý den vyrážíme na delší procházku přes několik dun. Máme štěstí, je krásně, Jára bere drona, takže budou i hezké fotky. Stačí udělat pár kroků a duny jsou zadarmo J. Dnes jsme si užili krásný několika hodinový výlet přes duny, až na vrchol té nejvyšší. Po výšlapu máme studenou sprchu a je to nejvíc boží. K večeru plánujeme cestu dál.